O globální proměně zábavy v resortech za posledních 10 let
Už ani nevím, kolik knih o marketingu jsem přečetl a kolik různých kurzů zakončených prácí nebo zkouškou jsem na různých kontinentech absolvoval. Občas mívám pocit, že se vše opakuje, a to mě děsí – vždyť totéž kolem mě říkávali staří lidé. OK, budu to muset zřejmě přijmout. Láskyplně a bez hodnocení, jak radí mindfulness.
Když před lety jeden z mých přátel, majitel cestovky, kterého si velice vážím jako člověka, začal prodávat pobyty, které mi připomínaly odborářskou dovolenou z dob komunismu, měl jsem to za úchylné.
Jenže Petr – říkejme mu tak – je vizionář. Píšu to bez jeho svolení, tak se budu snažit nebýt konkrétní, navíc zrovna se zotavuje po operaci páteře a já ani nepochybuji o tom, že až se zregeneruje, vyleze zase s nějakou inovací, na kterou budou někteří vytřeštěně zírat. A tak jsem si u něho tehdy, když s tím přišel poprvé, udělal velký vykřičník. To dělám u věcí, lidí a aktivit, které začnou přitahovat mou pozornost, protože obvykle naznačují trend.
Možná to souviselo i s faktem, že jsem patnáct let strávil transformací odborářských ubytoven na hotelový řetězec. Fenomén „společně jíme, veselíme se a spíme“ nebyl mým šálkem kávy. Vyrostl jsem profesně v zahraničních resortech a řetězích, kde se ctila privátní dovolená, soukromí a kontakt s ostatními hosty se spíše eliminoval.
A ejhle. Sedm let jsem strávil na východoafrickém trhu leisure luxury, což představuje luxusní boutique resorty a občas rozmazlenou klientelu. Velkým překvapením pro mě byl zájem o plážové kino, ve kterém jsme promítali notoricky známé filmy v původním znění. V okamžiku, kdy jsem strávil večer se skupinkou francouzských herců sledováním Bonda v angličtině, kdy upřednostnili projekci s desítky cizích lidí na pláži před sledováním v HD kvalitě v privátní vile, vzpomněl jsem si na tu odborářskou dovolenou.
Během poslední dekády se potřeba zábavy v resortech radikálně proměnila. Hosté již nehledají jen pasivní relaxaci, ale očekávají personalizované a interaktivní zážitky propojující technologie, lokální kulturu a udržitelnost. Hoteliéři by měli méně předstírat a nadužívat tyto trendy verbálně, ale více je reálně aplikovat.
Co se dělo před 10 lety?
Kdybychom se podívali na resort před dekádou, zjistili bychom, že „zábava“ byla synonymem pro standardizované programy:
Večerní show plné pěveckých vystoupení a třpytivých kostýmů.
Animátoři, kteří se pokoušeli nadchnout hosty pro karaoke nebo vodní aerobik, občas nějaký ten rasový stereotyp, focení s lokálními obyvateli.
Bazén, pláž a občas nějaký wellness balíček.
To vše fungovalo, protože lidé neřešili zábavu a technologie. Ale časem začali „řešit“ – a požadovali něco víc. Digitalizace byla teprve v plenkách, a personalizace? Odpusťte, ale to slovo tehdy v hotelové branži sotva znali a dodnes ho velká část sice používá, ale spíš víc předstírá, že to přijala, než aby je aplikovala správně...
Co chtějí hosté dnes?
Zážitky na míru
Dělat věci na míru není jen o krejčích. Hosté teď očekávají wellness rituály, které odpovídají jejich životnímu stylu, nebo kurzy vaření lokální kuchyně, které si pak mohou s hrdostí předvést doma. Aplikace na míru umožňují vybírat aktivity podle individuálních preferencí, což hostům dává pocit kontroly a luxusu.
Technologie jako spojenec
Videomapping a projekce. Nejen efektní, ale doslova magické. Něco, co z obyčejné večerní party udělá nezapomenutelný zážitek. Nedávno jsem psal koncept pro jeden wellness resort, kde budou hosté vtaženi do virtuální reality a videomappingu, opening v roce 2026. Z debaty s kolegyní, které pracuje na jedné zaoceánské lodi mě zaujala věta: "Jeden screen nestačí, musíš mít aspoň tři až pět projekcí, lidi potřebují víc displejů. I při sledování filmů na Netflixu scrolujou na mobilech. Chtějí to. A my jim to dáváme.
Virtuální a rozšířená realita. Díky nim si můžete projít místní památky, aniž byste opustili pohodlí resortu.
Gamifikace. Stačí aplikace, která propojuje zábavu s lokálními prvky, a hosté jsou zapojení na každé úrovni. Funguje u každého. Učím se portugalštinu, dnes 272. den a díky gamifikaci jsem ani jeden den nevynechal.
Autenticita je klíč
Lidé chtějí „to, co je pravé“. Od folklórních tanců a tradiční hudby po ochutnávky místních specialit. To vše navíc udržitelností získává na hodnotě. Chceme kousek domů. Jeden klient peče v hotelu valašské frgály a lidé si je vezou domů v krabicích jako pizzzu. Proč? V jejich Lidlu či Alberu nemají koláče? Chtějí pravý frgál a účastní se i kurzu jejich pečení.
Duševní pohoda a mindfulness
Od meditací a dechových cvičení po detoxikační programy. Resorty nyní poskytují prostor nejen pro tělo, ale i pro mysl. Ředitelka jednoho "mého" resortu je instruktorka jógy a její lekce je vždycky plná.
Inspirace kde hledat trendy
Zaoceánské lodě: Videomapping, zapojení personálu do zábavy a flexibilní koncepty jsou jasnou ukázkou toho, co funguje.
Six Senses Resorts: Kombinace ekologie a wellness.
Club Med: Zážitky, které spojují rodiny a komunity.
Aurora Dome (Skandinávie): High-tech v přírodním ráji.
Swarovski Kristallwelten (Swarovski Crystal Worlds): Tento park v Rakousku kombinuje umění, design a high-tech zážitky s vizuálními efekty, které jsou pro návštěvníky dechberoucí. Inspirace pro resorty může spočívat v tom, jak propojit estetiku, technologie a interaktivní prvky do jednoho komplexního zážitku.
TeamLab Borderless Tokyo: Tento futuristický muzeum nabízí jedinečný svět digitálního umění, kde se stírají hranice mezi návštěvníky a expozicí. Kombinace světel, pohybu a interaktivity vytváří fascinující prostor, který se neustále mění. Resorty mohou těžit z podobných nápadů pro vytvoření dynamických, zapojujících prostředí. Na jednom takovém projektu se podílím i u nás.
Budoucnost je kombinace technologií a autentických zážitků
AI a virtuální realita budou formovat zábavu v resortech tak, jak si to dnes stěží dokážeme představit. Udržitelnost, propojení s lokální kulturou a schopnost reagovat na individuální potřeby hostů jsou klíčem.
Hosté už nehledají jen relaxaci. Chtějí zážitky, které propojují technologie, kulturu a osobní růst. Pro resorty to znamená myslet kreativně, investovat do technologií a nacházet inspiraci tam, kde ji ostatní ještě nevidí.
Zkrátka „Anděl na horách“, ale v digitálním století. To by mě teda zajímalo, co na to Petr až si to přečte.
Comments