vede schopnost se adaptovat

Zatímco jsou restaurace a hotely téměř po celé Evropě stále uzavřené a my každé ráno hltáme zprávy o tom, jak se covidová pandemie vyvíjí, běhají nám v hlavě otázky spojené nejen s opětovným rozjezdem našeho provozu, ale též otázky týkající se nových lidí, kolegů a budoucích zaměstnanců.
 
Kolik jste už četli zpráv o tom, jaký že nás to čeká obrovský odliv zaměstnanců, kteří nám už finálně odcházejí do jiných oborů? 

Zkuste si ale vzpomenout, nenesla se poslední léta před vznikem samotné pandemie v podobném duchu? Neměli jsme (a nejen my v ČR, ale obecně celá Evropa) již před několika lety obrovský problém nalézt šikovného kuchaře nebo číšníka?

Jak nedávno v článku pro Hospodářské noviny potvrdil předseda Asociace hotelových škol Jiří Nekuda, na učební obory kuchař/číšník se tento rok opravdu hlásí o 25-30% méně mladých lidí. Ale obory jako hotelnictví nebo cestovní ruch naopak méně přihlášených nezaznamenaly.

A jsou slyšet i slova, že „krize přináší novou příležitost“ a s těmi já naprosto souhlasím. Ze své dlouholeté zkušenosti personální ředitelky hotelu mohu potvrdit, že už v minulosti se na gastronomické obory hlásili žáci, kteří chtěli jen vystudovat nějakou střední školu s maturitou a pak odcházeli k jiným profesím. A nebylo jich málo.

Úplně stejně se chovají absolventi jiných oborů, takže šikovní číšníci či dokonce kuchaři se již dříve rekrutovali z řad gymnazistů či studentů škol jiného zaměření. 

„V Česku máme kolem 160 škol, které se zabývají gastronomií, cestovním ruchem a hotelnictvím. V sousedním Rakousku je takových škol 40. 
Máme hodně škol a tohle bychom mohli brát jako příležitost zkvalitnit obor a zaměřit se opravdu na to, abychom v nich udrželi talenty.“ Tak hodnotí současný zájem o obor Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. A nelze s ním než souhlasit.  Mimochodem – o nadstandartním počtu gastronomických zařízení v ČR v porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme se už také z tisku dozvěděli, není-liž pravda. 
 
Pojďme ale na chvíli opustit pohled zaměstnavatelů a podívejme se na vše z jiné strany a pozitivnějším objektivem. Jak se dále v těchto dnech od renomovaných ekonomů dozvídáme, většina z nich se přiklání k tomu, že až vlády přestanou s aktivními restrikcemi, přijde ekonomický rozkvět. 

Lidé začnou utrácet a prudce se zvýší poptávka po aktuálně zakázaných službách a zboží, tedy i po zaměstnancích. Potvrzuje to loňský rok, kdy ekonomika nespadla až tak moc díky létu, kdy se konzumovalo ve velkém všechno.

A vzpomeňme si na prosincový útok na restaurace. Lidé si zkrátka budou vždy chtít užít dobrou gastronomii, která je dnes součástí jejich životního stylu, a naplňovat své cestovatelské plány. Rozhodně u toho budou opatrnější, ale nestane se, že by se dobrovolně znovu zavřeli doma. 

Zkrátka řečeno, pohostinství stále vykazuje a bude vykazovat pozoruhodnou odolnost. Je to odvětví, které již mnohokrát zažilo vzestupy a pády v reakci na světové události.

Je připraveno pokračovat v růstu a po opětovném otevření možností cestování už ve světě vykazuje známky obrovského zotavení a expanze.

A s tím spojené příležitosti, jak přilákat nové talenty, které mohou těmto podnikům pomoci přizpůsobit se nové realitě a využít změn a inovací, budou významné.
 
Na co se jako zaměstnavatelé musíme s nástupem nového restartu služeb tedy rozhodně připravit? 

1.     Úroveň a finanční podmínky zaměstnávání kvalitních lidí a talentů tohoto oboru se budou muset vyrovnat podmínkám, které nabízí jiné obory. Je jasné, že „home-office“ v nabídce benefitů tito lidé nenajdou, ale nepodceňujme nastupující generaci. Jsou to mladí lidé, kteří chtějí dělat práci, jež jim přináší smysl a radost a tou práce ve službách rozhodně je. (Mimochodem – víte o tom, že se tento rok naopak prudce zvýšil zájem o studia na středních zdravotnických školách? Na školách, jejichž absolventi rozhodně nevydělávají desetitisíce na sociálních sítích nebo prací za počítačem. A už to o něčem vypovídá). 

2.     Mladí lidé chtějí rychle růst a rozvíjet se. To už přeci ale také dávno víme. Nečekejme, že k nám nastoupí a stráví v našem podniku 5 let na jednom místě. Naším úkolem proto bude přistupovat k jejich motivaci a rozvoji zodpovědně a nevidět v nich jen „levnou pracovní sílu“.

3.     Hlavním trendem ve službách se stává flexibilita. Zaměstnavatelé budou zaměstnávat jen málo opravdu kvalitních lidí na hlavní pracovní poměr a více juniorních a flexibilních brigádníků. Tito profesionálové budou muset navíc být placeni právě za to, že jejich tým se bude skládat z méně zkušených kolegů a součástí jejich pozice se tak především stane tzv. „on the job“ trénink. 

4.     Do popředí se i v tomto oboru dostává profesní mentoring a mezi kompetencemi vítězí schopnost „učení se za letu“. Právě proto vzniknul v naší společnosti Hotelmax program mentoringu expertů, stejně jako program určený začínajícím talentům. Talenti v tomto oboru už nebudou chtít trávit roky teoretickými přednáškami na hotelových školách. Práce ve službách bude nyní o schopnosti přizpůsobit se, o rychlosti, o nových trendech a inovacích.