Zatímco jsou restaurace a hotely téměř po celé Evropě stále uzavřené a my každé ráno hltáme zprávy o tom, jak se covidová pandemie vyvíjí, běhají nám v hlavě otázky spojené nejen s opětovným rozjezdem našeho provozu, ale též otázky týkající se nových lidí, kolegů a budoucích zaměstnanců.
Kolik jste už četli zpráv o tom, jaký že nás to čeká obrovský odliv zaměstnanců, kteří nám už finálně odcházejí do jiných oborů? Zkuste si ale vzpomenout, nenesla se poslední léta před vznikem samotné pandemie v podobném duchu? Neměli jsme (a nejen my v ČR, ale obecně celá Evropa) již před několika lety obrovský problém nalézt šikovného kuchaře nebo číšníka? Jak nedávno v článku pro Hospodářské noviny potvrdil předseda Asociace hotelových škol Jiří Nekuda, na učební obory kuchař/číšník se tento rok opravdu hlásí o 25-30% méně mladých lidí. Ale obory jako hotelnictví nebo cestovní ruch naopak méně přihlášených nezaznamenaly. A jsou slyšet i slova, že „krize přináší novou příležitost“ a s těmi já naprosto souhlasím. Ze své dlouholeté zkušenosti personální ředitelky hotelu mohu potvrdit, že už v minulosti se na gastronomické obory hlásili žáci, kteří chtěli jen vystudovat nějakou střední školu s maturitou a pak odcházeli k jiným profesím. A nebylo jich málo. Úplně stejně se chovají absolventi jiných oborů, takže šikovní číšníci či dokonce kuchaři se již dříve rekrutovali z řad gymnazistů či studentů škol jiného zaměření. „V Česku máme kolem 160 škol, které se zabývají gastronomií, cestovním ruchem a hotelnictvím. V sousedním Rakousku je takových škol 40. Máme hodně škol a tohle bychom mohli brát jako příležitost zkvalitnit obor a zaměřit se opravdu na to, abychom v nich udrželi talenty.“ Tak hodnotí současný zájem o obor Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. A nelze s ním než souhlasit. Mimochodem – o nadstandartním počtu gastronomických zařízení v ČR v porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme se už také z tisku dozvěděli, není-liž pravda. Pojďme ale na chvíli opustit pohled zaměstnavatelů a podívejme se na vše z jiné strany a pozitivnějším objektivem. Jak se dále v těchto dnech od renomovaných ekonomů dozvídáme, většina z nich se přiklání k tomu, že až vlády přestanou s aktivními restrikcemi, přijde ekonomický rozkvět. Lidé začnou utrácet a prudce se zvýší poptávka po aktuálně zakázaných službách a zboží, tedy i po zaměstnancích. Potvrzuje to loňský rok, kdy ekonomika nespadla až tak moc díky létu, kdy se konzumovalo ve velkém všechno. A vzpomeňme si na prosincový útok na restaurace. Lidé si zkrátka budou vždy chtít užít dobrou gastronomii, která je dnes součástí jejich životního stylu, a naplňovat své cestovatelské plány. Rozhodně u toho budou opatrnější, ale nestane se, že by se dobrovolně znovu zavřeli doma. Zkrátka řečeno, pohostinství stále vykazuje a bude vykazovat pozoruhodnou odolnost. Je to odvětví, které již mnohokrát zažilo vzestupy a pády v reakci na světové události. Je připraveno pokračovat v růstu a po opětovném otevření možností cestování už ve světě vykazuje známky obrovského zotavení a expanze. A s tím spojené příležitosti, jak přilákat nové talenty, které mohou těmto podnikům pomoci přizpůsobit se nové realitě a využít změn a inovací, budou významné. Na co se jako zaměstnavatelé musíme s nástupem nového restartu služeb tedy rozhodně připravit? 1. Úroveň a finanční podmínky zaměstnávání kvalitních lidí a talentů tohoto oboru se budou muset vyrovnat podmínkám, které nabízí jiné obory. Je jasné, že „home-office“ v nabídce benefitů tito lidé nenajdou, ale nepodceňujme nastupující generaci. Jsou to mladí lidé, kteří chtějí dělat práci, jež jim přináší smysl a radost a tou práce ve službách rozhodně je. (Mimochodem – víte o tom, že se tento rok naopak prudce zvýšil zájem o studia na středních zdravotnických školách? Na školách, jejichž absolventi rozhodně nevydělávají desetitisíce na sociálních sítích nebo prací za počítačem. A už to o něčem vypovídá). 2. Mladí lidé chtějí rychle růst a rozvíjet se. To už přeci ale také dávno víme. Nečekejme, že k nám nastoupí a stráví v našem podniku 5 let na jednom místě. Naším úkolem proto bude přistupovat k jejich motivaci a rozvoji zodpovědně a nevidět v nich jen „levnou pracovní sílu“. 3. Hlavním trendem ve službách se stává flexibilita. Zaměstnavatelé budou zaměstnávat jen málo opravdu kvalitních lidí na hlavní pracovní poměr a více juniorních a flexibilních brigádníků. Tito profesionálové budou muset navíc být placeni právě za to, že jejich tým se bude skládat z méně zkušených kolegů a součástí jejich pozice se tak především stane tzv. „on the job“ trénink. 4. Do popředí se i v tomto oboru dostává profesní mentoring a mezi kompetencemi vítězí schopnost „učení se za letu“. Právě proto vzniknul v naší společnosti Hotelmax program mentoringu expertů, stejně jako program určený začínajícím talentům. Talenti v tomto oboru už nebudou chtít trávit roky teoretickými přednáškami na hotelových školách. Práce ve službách bude nyní o schopnosti přizpůsobit se, o rychlosti, o nových trendech a inovacích. Cílením můžete zvýšit počet přímých rezervací!Čísla nás zajímají ve snaze získat z našeho podnikání maximum, do poslední koruny. A všichni se shodneme na tom, že čísla se mění v čase.
My se daty zabýváme a víme, že číslo samo o sobě vám toho moc neřekne. Abyste si pomocí čísel vytvořili jasný a použitelný obraz, potřebujete znát kontext. Sledováním dat v aktuálním kontextu získáte neuvěřitelnou sílu a schopnost přijímat finanční, provozní, marketingová a prodejní rozhodnutí. Na druhé straně věnování pozornosti datům různé kvality a často z různých zdrojů může vyčerpávat. Pojďme se podívat, jaká data a v jakém kontextu jsou ta, která dnes potřebujeme denně sledovat. Zkusíme také zpochybnit kontext, který jsme převzali z historie. Je možné, že některá pravidelná sledování je načase změnit nebo úplně zastavit. V době, kdy technologie a propojení se sociálními médii umožňují jednotlivým hotelům on-line rezervaci, přijímat bezhotovostní platby, komunikovat s hosty, provádět on-line check-in a nám hoteliérům sledovat jednotlivé fáze tvorby, prodeje i čerpání služby pomocí cloudu, je takový posun příležitostí pro další růst. Například v marketingu se díky tomu objevuje čím dál větší prostor řešit cenotvorbu jinak než jen tlačením na nejnižší cenu. Marketing je především o porozumění, kdo jsou naši hosté a také o tom, jak je udržet. Podle zprávy Harvard Business School může zvýšení míry udržení stávajících hostů o 5 % následně zvýšit zisky z 25 % na 95 %, takže investice do opakovaných hostů je jedním z nejlepších využití vašeho času a rozpočtu. Nejmocnější zbraní v arzenálu hotelového marketingu se tak stává personalizace, a hotely, se kterými pracujeme, využívají výhody proti online cestovním prodejcům (OTA), jejichž pokusy personalizovat jsou z mnoha důvodů neúspěšné. Aktuálně jsme tak u jednoho hotelu zdvojnásobili konverze. „Napadlo by vás zkoušet na pouti vystřelit růži a nemířit? Ne? A vidíte, v marketingu to lidé dělají často.“ Kteří hosté jsou ti vaši? Máte definované nějaké vzorové osoby vašich segmentů? Pokud je nemáte definovány, udělejte to. V praxi to znamená, že si ke každému segmentu trhu, který obsluhujete, vyberete jednu typickou osobu. Aby jej reprezentovala. Paní Vzorovou, pana Vzorového. Pojmenujte si je tak, aby jména byla každému jasná. Díky stereotypům jejich chování se vám to podaří a pomocí této segmentace získáte ze sociálních sítí velké množství užitečných informací a cennou zpětnou vazbu pro váš hotelový marketing. V každém hotelu, kde je správně vedený marketing, by v segmentaci měli mít pořádek a měli by mít vypracovány profily segmentů do detailu, včetně těchto vzorců chování. Například „úzkostnou citlivost na cenu“, „telefonický dotaz na slevu“. Nebo naopak „impulzivní prémiové nákupy po první kupní výzvě na Instagramu.“ A pokaždé, když budete připravovat balíček, reklamu, kupní výzvu, informaci pro in-house marketing nebo post do sociálních sítí, položte si interní otázku: Zasáhneme tím naši vzorovou osobu? Zacílení v sociálních sítích je stejně důležité jako míření při střelbě. Pokud jste někdy stříleli, tak jste museli i mířit. Napadlo by vás zkoušet na pouti vystřelit růži a nemířit? Ne? A vidíte, v marketingu to lidé dělají často. Ano, růži byste samopalem pravděpodobně vystřelili i bez míření, ale cena za použité náboje by mnohonásobně převýšila hodnotu růže. Přesné zacílení může zredukovat náklady a zvýšit konverzi (tj. dokončení nákupu) o desítky procent. Marketing typu „Catch All“ (cílíme na všechny) je drahý a nepřesný. V tom je slabost hotelových řetězců, pokud nemají striktně definovaný koncept. Pokud jsou to produktově nehomogenní skupiny s různými úrovněmi standardů (řetězce s hotely různého typu, ty české jsou takové všechny), jsou v komunikaci na sítích neúčinné. Lázeňský hotel nemůže mít stejné vzorové osoby jako kongresové centrum. Hotel na samotě u rybníka na Vysočině nenajde mnoho společného s lázeňským domem. V jednom lázeňském hotelu jsme měli vzorové osoby jednotlivých segmentů následující: Máša a Ivan, Jürgen a Helga, paní Hladová, pan Lakomý, paní Nováková a pan Novák, paní Brzobohatá a pan Zazobaný. Jednalo se o hotel, který navštěvovali klienti převážně z Ruska, Německa a na víkendy 3 doplňkové segmenty z tuzemska, které nyní, minimálně do doby, než bude cestovní ruch v plném proudu, budou segmenty hlavními. Jeden segment reagoval pouze na slevy, druhý segment nakupoval pouze ubytování bez služeb a 3. segment nakupoval prémiové produkty. U vzorových osob si například vždy ujasněte:
|
AutořiMilan Pavelka Archiv
February 2023
Kategorie |